Místní myslivecká organizace má svou dlouholetou tradici. Myslivost na borohrádeckých polích, v lesích, na řece a rybnících vykonávali před jejím vznikem držitelé platných loveckých lístků, kteří se původně sdružovali na základě osobních dohod a podle nich také přispívali na úhradu nájmu honitby a na náklady, spojené s jejím provozem. V roce 1953 se rozhodli založit svou místní organizaci s názvem „Myslivecké sdružení Borohrádek“. Od založení organizace došlo s ohledem na měnící se myslivecké předpisy k několika změnám a úpravám honiteb a také názvů organizace. Myslivecké sdružení Borohrádek se tak změnilo na „Myslivecké sdružení Velký les Borohrádek“, Myslivecké sdružení Orlice Borohrádek až ke dnešnímu názvu „Myslivecký spolek Borohrádek“.
Změny názvu se nijak nedotýkaly obsahu činnosti místní myslivecké organizace, který vždy byl vyplněn péčí o honitbu, péčí o zvěř, její ochranu a samozřejmě i jejím lovem. Přestože lokalita podorlického kraje nepatří svou úživností k předním bonitním třídám uznaných honiteb, měly honitby Borohrádku a jeho okolí nadstandartní početní stavy zvěře drobné a srnčí. Po dobu své existence plnila a plní organizace odpovědně na svěřených honebních pozemcích úkoly řádného mysliveckého hospodáře v souladu s požadavky chovu zvěře, ochrany honebních pozemků, podle platných mysliveckých předpisů při dodržování myslivecké etiky a tradic. Docházelo ke změnám výměry honiteb, změnám jejich hranic a tím pádem i změnám členů myslivecké organizace. Hranice honitby v době vzniku prvního sdružení například dosahovala až k ozdravovně u Horního Jelení, ke změně hranic došlo po sloučení s honitbami Velký les a Čermná, po několika letech, kdy myslivecké sdružení na základě výjimky hospodařilo ve dvou honitbách, hospodaří dnešní Myslivecký spolek Borohrádek na pozemcích katastrů Borohrádek, Čermná a Zdelov v celkové výměře 1293 ha.
V důsledku změn životního prostředí, změn způsobů hospodaření na zemědělských i lesních pozemcích došlo také k výrazným změnám početních stavů zvěře. Také v borohrádecké honitbě už nemůžeme počítat s výřady honů na drobnou zvěř, které v době šedesátých – sedmdesátých let dosahovaly i dvou set. Staří členové s lítostí vzpomínají na dobu, kdy z porostů vrboví podél řeky vytahovali bažanty po třech, po pěti kusech, kdy jedna leč ve Velkém lese znamenala 64 ulovených zajíců. Dávno je pryč doba, kdy stačilo projít s loveckým psem podél trati ke Žďáru a při dobré mušce mít šest divokých králíků. Dávno je pryč doba, kdy jsme ve sdružení měli ne problém, kdo může lovit srnce, ale problém přinutit majitele kulových zbraní, aby zajistili regulační odstřel holé zvěře srnčí.
Někteří naivní a neinformovaní ochránci životního prostředí se nechali slyšet, že na vině poklesu stavů zvěře jsou sami myslivci. Myslivost dnes už není o udržování únosných stavů zvěře.
Dnes jde o záchranu stavů minimálních. Kde najít vinu? Kde najít způsob péče o zvěř k návratu na stavy původní? Při tom, pokud se týče vhodného prostředí pro chov zvěře: Jsem aktivním členem spolku prakticky od jeho založení. Neznám období, kdy by byl příhodnější stav honebních pozemků s ohledem na přirozenou krytinu a úživnost honitby! Mohu osvědčit, že spolek se o zvěř pečlivě stará, že se pravidelně snaží o zvýšení početních stavů vypouštěním uměle odchované zvěře, že se pokoušel i o vlastní odchov zajíce, kterého v naší honitbě prakticky dvacet let nelovíme. I když ani po řadu let přes množství odvedené práce a neadekvátní výdaje nedocilujeme výsledků, jaké očekáváme, nezbývá než se znovu a znovu pokoušet vrátit naší přírodě, co jí vždy patřilo a patří:
Plnou šíři jejího někdejšího života!
Je mnoho důvodů proč naše snahy nejsou dlouhodobě úspěšné. Nejen zhoršení ovzduší, změny způsobu hospodaření na honebních pozemcích, chemizace a mechanizace, přemnožení černé zvěře, přemnožení kuny skalní s omezenou možností jejího lovu, nezodpovědnost některých chovatelů psů a zejména celých tlup domácích koček. Při tom je nutno počítat, že právě honitba Borohrádek je protkána přímo pavoučí sítí silnic a tratí, kde o život přichází mnoho kusů zvěře
K úkolům péče o zvěř a o její zachovaní má spolek svých současných 26 členů ve složení: 16 borohrádečáků, 5 členů z Čermné, 3 ze Zdelova a dva z jiných obcí. K úhradám ročních nákladů na provoz, sestávajících z nákladů na krmení, opravy zařízení, nájmu, nákupu uměle odchované zvěře k zazvěřování a nákupu potřebných léčiv pro zvěř musí spolek počítat pravidelně s částkou 100.000 Kč. Tuto částku nelze zajistit příjmy z ulovené zvěře. Spolek tak vyslovuje poděkování městu i obcím, ze kterých pocházejí jeho členové, za příspěvky, které jsou mu podle usnesení zastupitelstev poskytovány.
V současné době je činnost spolku výrazně omezena. Vždyť myslivecký spolek ve spolupráci s místní organizací Českého rybářského svazu pořádal svůj tradiční ples, účastnil se akcí města i jmenovaných obcí, a to nám zatím pandemie koronaviru nedovoluje. Snad nám bude v dohledné době dopřáno obnovit svou činnost v obvyklé šíři i v tomto směru!
Závěrem zbývá požádat naši veřejnost: Věnujete veškerou pozornost stavu našeho životního prostředí, nedovolte nikomu jeho poškozování, znečišťování naší přírody, nedovolte svým domácím miláčkům volně pobíhat a zneklidňovat zvěř, zejména v době hnízdění a kladení mláďat, chovejme se v přírodě tak, aby i naše děti nalézaly v přírodě pohodu a štěstí svých životů!
JUDr. Jiří Herold
Poslední aktualizace 18.11.2020
Adresa Husova 240, 517 24 Borohrádek
Tel. 494 381 602, 494 381 603
Tel./fax 494 381 303
E-mail podatelna@mestoborohradek.cz
web www.mestoborohradek.cz
Úřední hodiny po, st: 7-11:30, 12:30-17